Frýdlantská výšina

Na čedičovém kopci Resselbergu (dnes Frýdlantská výšina, 399 m n. m.) stojí zděná, válcovitá věž s vyhlídkovou plošinou ve výšce 18,6 metrů.

Na tehdejším Resselově kopci vystavěl roku 1890, čerstvě založený okrašlovací spolek, patnáctimetrovou vyhlídkovou věž. Tato byla ale roku 1906 z důvodu zchátralosti stržena a na jejím místě vyrostla 21 metrů vysoká cihlovo-kamenná rozhledna, ke které bylo přistavěno také malé pohostinství. Nedaleko bylo také postaveno divadlo v přírodě a taneční parket.  

Na stavbě rozhledny se výraznou měrou podílel místní podnikatel v oboru truhlářství Josef Haupt – pozdější předseda spolku, jehož pamětní deska je umístěna na východní straně věže (k vidění je pouze z klubovny). Tabulka na západní stěně věže připomíná stavitele Antonína Dresslera, který složil 1000 korun jako základní částku na stavbu. Celá stavba pak byla provedena v dobré kvalitě, za cenu tehdejších necelých 9000 korun. Slavnostní otevření rozhledny se za velké účasti veřejnosti konalo dne 30. dubna 1907.

Věž z pálených cihel a žulových bloků sloužila k dalekým výhledům do roku 1945. Po druhé světové válce začala rozhledna chátrat, v padesátých letech pak byla uzavřena a přebudována na letecký maják. V roce 1979 byla všechna tato zařízení přesunuta na nově vybudovaný stožár stojící vedle rozhledny, a rozhledna se vrátila zpět TJ Frýdlant, která ji předala do užívání svému turistickému odboru. Ti věž důkladně opravili a po dlouhé době ji zpřístupnili návštěvníkům.

Kam lze z věže dohlédnout Uvnitř věže je dalších 52 schodů, točitých po směru hodinových ručiček, které vedou k balkónku (bez výhledu). Dalších 48 schodů vede na hlavní vyhlídkový ochoz. Je tu však ještě 10 kovových schůdků, které vedou na úplný vrchol věže, ale ten je nepřístupný veřejnosti.  

Z Frýdlantské (též Dresslerovy) výšiny je částečný (z V a JV omezen stromy), ale pěkný výhled na okolí Frýdlantu s hradem a zámkem, Jizerské a  Lužické hory i Ještěd.